Tuesday, November 25, 2008
Monday, November 24, 2008
VSECHNY VAS SRDECNE ZVU NA VYSTAVU MOJI BABICKY
Dnesni svatek Emilie primo vybizi k tomu, abych Vas srdecne pozval na vystavu obrazu moji babicky Emy Blazkove. Budu moc rad, kdyz dorazite a podivate se na PRAHU POZAPOMENUTOU...
PRAHA POZAPOMENUTÁ
(Obrazy Prahy Emy Blažkové v Portheimce 25.11.-20.12.2008)
Ema Blažková se narodila v Praze roku 1924, v úřednické rodině. Jen stěží je možné odhadnout, po kom zdědila výtvarné nadání. Za války, kdy studovala gymnázium v Roudnici nad Labem, se stala jednou z obětí tažení proti českému studentstvu v období heydrichiády. Jen necelý měsíc po atentátu na říšského protektora, 20. června 1942 obsadilo kladenské gestapo budovu roudnického gymnázia a zatklo 84 studenty. Jako záminka jim posloužila údajná příprava atentátu na učitele německé obecné školy v Roudnici a konfidenta gestapa Alfréda Bauera. Zatčení studenti, mezi nimi i Ema Blažková, byli převezeni k výslechům do Malé pevnosti v Terezíně. Z Terezína, kde dva věznění studenti zahynuli, byla propuštěna až 2. listopadu 1942.
Z terezínského období pochází řada kreseb, na nichž Ema Blažková zachytila každodenní život vězněných. Výrazné, na mladou dívku pozoruhodně vyzrálé jsou její portréty spoluvězňů. Již tehdy Ema Blažková dokázala mnohoznačnost svého umění. Uměla zachytit vnitřní život ve tvářích portrétovaných osob, stejně tak jako několika čarami postihnout vše důležité na právě kresleném místě či vybrat ze situace to podstatné pro budoucí vzpomínky.
Po válce ukončila středoškolská studia, studovala kreslení na ČVUT v Praze u prof. Martina Salcmana, Cyrila Boudy a prof. Karla Lidického, na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Karla Mináře a Vladimíra Sychry a na UMPRUM u prof. Antonína Pelce.
Už od padesátých let se v její tvorbě objevují totožné motivy, s nimiž jsme měli možnost se setkat v Terezíně. Jsou to především krajinomalba a portréty, nevyhýbala se však ani žánrovým výjevům či zátiším. Především se ale stále vracela k oblíbeným motivům své milované rodné Prahy.
Samostatně vystavovala od roku 1948, nejen v tehdejším Československu, ale i v Athénách, Mnichově, Leningradu, naposledy ještě v roce 2002 v Litoměřicích. Věnovala se i ilustrační tvorbě pro děti.
Věznění v Terezíně Emu Blažkovou umělecky i lidsky poznamenalo. Bylo to trauma, kterého se až do smrti nezbavila. Už od dob studií na uměleckých školách se projevovalo mimo jiné nepotlačitelným odporem k totalitě – tentokrát k té nastupující, komunistické. Ema Blažková své okolí a především oficiální instituce provokovala výjimečností, výstředností a nekonformností. A tak se umělkyni režim mstil jako každému, kdo se v té době jakkoli odlišoval; znepříjemňoval jí život a tvorbu, kterou pomocí režimu oddaných institucí bagatelizoval. Bylo jenom otázkou času, kdy neustálé konflikty s mocenskou mašinérií přerostou v otevřenou srážku.
Svobodomyslnější šedesátá léta, jeden z vrcholů malířčiny tvorby, střet jenom dočasně odvrátila. Na začátku sedmdesátých let, v době stranických čistek a tvrdé normalizace, byla Ema Blažková na základě vykonstruovaného obvinění zatčena. Z ruzyňské vazby byla posléze přemístěna do psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde u ní naplno propukla vážná duševní choroba. Zatímco dosavadní pohnuté životní peripetie měly paradoxně na její tvorbu pozitivní vliv, tentokrát tomu bylo naopak. Její díla už nikdy nedosáhla takové výrazné umělecké hodnoty jako v předchozích vrcholných obdobích a malířčina tvorba se ubírala úplně jiným směrem než by tomu bylo za normálních okolností…
Ema Blažková zemřela v den svých sedmdesátých devátých narozenin, dne 31.srpna 2003 v Praze.
Výstava Praha pozapomenutá připomíná nejtypičtější část díla Emy Blažkové, její Pragensie, obrazy různých zákoutí Prahy, jak jí kdysi vnímala, cítila a zachycovala. Jsou to často výjevy z míst, která dobře známe, ale v podobě, jež už je minulostí, na kterou pomalu zapomínáme. Blažkové obrazy jsou připomínkou té Prahy, která je vryta v hloubi paměti několika generací citlivých „pražských chodců“, řečeno s básníkem. Je to Praha pozapomenutá, nikoli zapomenutá. Stačí se podívat, vstoupit do obrazu, a jsme v ní, v té Praze našich vzpomínek.
Předvánoční čas je pro takové zastavení tím nejlepším okamžikem.
Petr Žantovský
(s použitím biografické studie PhDr. Jana Štíbra)
Kratky zaznam z posledni uspesne vystavy v Terezine
Sunday, November 23, 2008
Muj prvni americky pocin BLIND LOVE konecne venku!!!
Ani si poradne nepamatuju, kdy jsme to tocili. Tak 2- 3 mesice zpatky. Pak mi ze zahadnych duvodu prestal fungovat externi hard disk a nemohl jsem to dodelat. Ve skole jsem si nechal oznamkovat nahledovou verzi a tak nejak to slo k ledu.
Jednalo se o jednozaberove cviceni na 90 sekund- odvypravet pribeh, 2-3 herci, kamera v pohybu.
Konecne se mi to podarilo z hard disku dostat a muzu svoje prvni americke (v podstate prvni autorske vubec) cviceni konecne poslat ven.
Blind Love - One shot movie from Jan Bezouska on Vimeo.
Saturday, November 22, 2008
The Wrestler Trailer
Jsem fakt zvedavej. To bych po Fontane necekal...
Rezie: Darren Aronofsky!!! (Fontána, Requiem za sen, Pí).
Vypada to na pecku...
Rezie: Darren Aronofsky!!! (Fontána, Requiem za sen, Pí).
Vypada to na pecku...
Thursday, November 20, 2008
Pata zena finishuje a k tomu patri i poradny promo!!!
Jirka zacal chodit s Evou Ajchmajerovou
Sem si nemyslel,ze sem budu psat bulvarni clanky, ale tohle je pecka....:D
Teaser
Wednesday, November 19, 2008
Tuesday, November 18, 2008
Monday, November 17, 2008
Sunday, November 16, 2008
Saturday, November 15, 2008
Friday, November 14, 2008
Wednesday, November 12, 2008
KANYE- Interview and Tracklist
CAN'T WAIT!!!!!!
24.11. !!!!
01. Say You Will
02. Welcome To Heartbreak (feat. KiD CuDi)
03. Heartless
04. Amazin (feat. Young Jeezy)
05. Love Lockdown
06. Paranoid (feat. KiD CuDi)
07. Robocop
08. Street Lights
09. Bad News
10. See You In My Nightmares (feat. Lil Wayne)
11. Coldest Winter
12. Pinocchio Story
INTERVIEW:
“I want to have kids but I want to have the right girl too – someone who really cares about me….When I’m in a club, girls are super-calculating, planning every step.”
“It’s lonely at the top,” he told reporters Tuesday at a London listening party for the new album. “Losing my mom, having no woman in my life to support me – I feel like I’m on my own and can only express it through my music.”
And while admitting he was “depressed, down,” West said several celebrities have helped him bounce back.
“I ran into Beyoncé Knowles , Paul McCartney, [at the MTV Europe Music Awards and] I felt comfortable,” he said. “Rejuvenated.”
One year after his mother’s passing, West, 31, told PEOPLE that he’s been profoundly changed by her death (due to complications following cosmetic surgery). “She influenced me to do exactly what I want to do,” he explained. “With my mom’s passing, I learned that … you can’t let people box you in. You gotta do what you want to do.”
It’s a subject that, for a long time, was too sensitive to discuss. “I didn’t do any interviews after my mom passed, I wasn’t ready to speak about [it],” he said. “Now I’d rather talk it through than commit suicide. I’m super devastated.”
Cruelly, the rapper blames himself – or more specifically, his fame – for her death. “I feel like I moved to California, then my mom moved to California, and she did stuff she wouldn’t have done if we’d stayed in Chicago,” he said. “If I’d never made it in the music business, it never would’ve happened.”
And fame has brought complications to his own life. “I’m an alien. The only place I can be alone is my hotel room – I can’t even go to the grocery store,” West added. “But don’t feel sorry for me – I just did a shoot for Louis Vuitton. Don’t worry about me, I’ll be okay in the end.”
Tuesday, November 11, 2008
Monday, November 10, 2008
Kanye West- Heartless
Subscribe to:
Posts (Atom)